Tváře
(Miklica; Miklica)
V noci se zdá, že všechny tváře lidem zmizí.
Stávaj se pro mně pravou příčinou.
Proč klidně nespím, i když jsou mi vlastně cizí.
Budím se s nezměněnou náladou.
Tvář svoje tajná přání odhalí.
Tvář slepý odstín noci zná.
Stojí tu vedle sebe spolu nepromluví.
V očích maj závist přitom zvláštní jsou.
Blíženec s tělem hada málem nedomluví.
Ostatní stojí s duší střízlivou.
Ref: Svět známých tváří lhát si začíná.
Každá z nich stáří přiznává.
Další se tváří, že čas nevnímá.
Poslední masku klauna má.
Svět se divně tváří.
Tvář naivní sen lehce přiznává.
Stojí tu vedle sebe spolu nepromluví.
Tvář zašlou slávu prozradí.
Neklidné sochy trochu zvláštní jsou.
Ve dne se zdá, že všechny tváře lidem zmizí.
Obrysy plují městem bláznivým.
Pořád se divím, i když už mi nejsou cizí.
Promluví gestem, to už dávno vím.
Ref: Svět známých ………..
Poslední masku sundává….. Svět se divně tváří.
|