Rány osudu

Dnes hlavu tvou ti dají na pranýř.
Rozkážou všem těm, co jim poslouží.
Hned z první rány víš, zda v právu jsou.
Nebo jsi lhář a výprask zasloužíš.

Necítíš bolest, síly sám se vzdáš.
Život po malých doušcích odchází.
Nevnímáš matku, říká otčenáš.
A kat si ostří seker přebrousí.

Snad žádáš o odpuštění, strážný anděl se v ďábla mění.
Kat nečeká pochopení, dělá jenom práci svou.

Ref:
Dáváš s Bohem všem, ještě se pokřižuj.
K čemu ti byla tvoje víra.
Dál sám nehřešíš, není čas na zpověď.
Myslíš si, že je bůh?
Ránám osudu už se nepostavíš.
Tělo s hlavou ztrácí význam.
Vítr přiletí, snad z hůry znamení<.br> A tak kde byl Bůh?

Dnes tělo tvý jen slámou zakryjí.
A ohněm spálí celý život tvůj.
Rytíři z temna v maskách červených.
A matka prosí, milost pane můj.

Kat nečeká pochopení, dělá jenom práci svou.

Ref:
Dáváš s Bohem ……………………..