Podivná zem
(Ducháček; Miklica)
Znám podivnou zem, kde slunce pálí.
Znám tohle místo, co v duši ti schází.
Nebe připomíná, síla nespoutaná, nemůžeš se splést.
Až tě sen probudí, mysl nekonečná, touha sžíravá.
Vede tě dál sem k nám. Pojď dál, čeká tě ráj.
Snář probudí tvůj neklid v tvých očích.
Kouzelný celý svět kolem tebe se točí.
Tíha připoutává, každý v sobě ji zná, proti ní teď můžeš jít.
Všechno co chceš, tu máš, tak proč neprožíváš sen, co můžeš mít.
Ref: Ráj prý že najít tu nejde, může být zemí zakletou.
K nám branou kdokoliv vejde, nádherný pocit má.
Ráj v mysli těžko tě přejde, nevěř všem, co tě popletou.
Dál věř, že každý ho najde, tu touhu každý zná.
S pozváním v pravou chvíli za tebou přijdou – za tebou přijdou.
Tváře tvých osudů v nich rozpoznat nejdou – rozpoznat nejdou.
Tohle místo nám známé pro tebe máme, pojď, přidej se k nám.
Zvláštní vyslanci snů dveře své otevřou a dál už musíš sám.
Ref: Ráj prý že ………………………………………………………..
|