Tady není ráj
(Ducháček, Antonín; Antonín)
Padám, teď už vnímám.
Jsi cesta, vesmír, kolej, kterou hledám.
Jsi bránou do věčnosti, co se zavírá,
Jsi démon mojí zlosti, ty jsi já.
Stokrát všechno počítám,
Jednou, dvakrát a dál.
Teď spálit všechny mosty.
Dveře zavírám.
Pár kroků od věčnosti
procitám.
Ref:
Tady není ráj, ten nehledej, tady ani náhodou.
Tady není ráj, ten nehledej, dál v tom lítáš sám.
Možná, možná se to jen zdá,
Možná zase cítíš svůj strach.
Že čeká tě čeká cesta daleká.
Stokrát padáš, pořád sám, sám sám.
Ref:
Tady není ráj, ten nehledej, tady ani náhodou.
Tady není ráj, ten nehledej, dál v tom lítáš.
Tady není ráj, ten nehledej, tady ani náhodou.
Tady není ráj, ten nehledej, dál v tom lítáš sám.
Ref:
Tady není ráj, ten nehledej, tady ani náhodou.
Tady není ráj, ten nehledej, dál v tom lítáš sám.
Dál, dál, dál, padám, padám padám.
Dál, dál, dál dál v tom lítáš sám.
|