Rockfest Kuřim - Kuřim (Zámecké Nádvoří) | 20.09.2008 - Report

Když jsem se v sobotu ráno probral a podíval se na teploměr, mírně jsem se zhrozil. Kolem osmé ráno ukazoval teploměr celých 8 stupňů. Ani to mě však neodradilo, abych se vydal do Kuřimi na zdejší jednodenní akcičku. Ještě aby odradilo, když kapely jako Axxis, Krleš, Root nebo třeba DODO Doležal uvidím na jednom podiu. Po pár zmatcích po cestě (akce bohužel nebyla nijak značena - nebo aspoň my jsme žádné ukazatele nenašli) jsme dorazili na místo. Bylo cca půl desáté ráno, ale areál se otvíral až v 11 hodin. Mezitím se už stihl náš známý seznámit s hlavním pořadatelem a tudíž jsme se mohli do areálu podívat už teď. Celá akce se konala na celkem malém zámeckém nádvoří docela oprýskaného zámku. Hned po vstupu nám do nosu zavoněla spousta dobrot. V areálu se daly zakoupit jak tradiční klobásky a párečky, tak třeba i langoše nebo grilované kuřátko. To všechno přitom za celkem příznivé ceny. Ve vedlejším autě se už čepovalo pivečko, mimo něj byl k dostání birell a samozřejmě nějakej rumík a podobně na zahřátí. Jako dobrý tah v té zimě, která ten den panovala, se ukázal i svařáček. Samozřejmě se dalo koupit i nealko. Pomalu, ale jistě se začala blížit dvanáctá hodina, a tak na poměrně malé podium vylezl hlavní pořadatel a všechny uvítal. Dále nás ujistil, že tentokrát se vše podařilo a Axxis, narozdíl od Primal Fear minule, dorazili a teď dospávají na hotelu včerejší flám. Pak uvedl první kapelu. Tou byla banda z okolí Hodonína - Second End. Když kapela spustila, nacházelo se v areálu odhadem 400 nadšenců, kterým ani obrovská zima nevadila. Hned v první písničce jsem rozpoznal jistou inspiraci u legendy Arakain. Pěkné melodické pasáže se střídaly s rychlejšími. Téměř v každé písničce si sólový kytarista Roman Švantner střihl na svou Ibanezu docela povedené sólíčko. Hudební stránku kapely obstojně doplňoval se svým, řekl bych čistým, hlasem zpěvák Standa Peřinka. Ale abych kapelu jenom nechválil, všiml jsem si občas se opakujících prvků v písních. I tak si kluci rozhodně neudělali ostudu a trošku zahřáli promrzlé publikum. Po nich se na podiu ukázali brněňští Stratovarius - Eagleheart! Mladíci předvedli velmi solidní speedmetalovej set. Opět v jejich hudbě převládala melodická linie. Vůbec špatnej nebyl ani zpěvák Vojta Šimoník. I když některé velmi vysoké polohy už mu trošku ujížděly, ale při té zimě by se to dalo omluvit. Dle mého názoru však mohl zvukař (toho v Kuřimi dělal dřívější bubeník Kernů Karel Vodička) zpěváka trošku přidat do reproduktorů, protože ho občas bylo špatně slyšet. Oba kytaristi kapely se taky ukázali v dobrém světle, když zvládali skvěle svá sóla v jednotlivých písničkách. Horší už to bylo s jejich doprovodnými vokály. I tak dle mě zažila Kuřim pěknej koncertík. Po jejich vystoupení jako vždycky vylezl na podium pořadatel, ale tentokrát aby ohlásil nepříjemnou zprávu. Kvůli obrovské zimě potřebujeme festlival zkrátit, a proto odvoláváme vystoupení tří kapel. Tento výčet načal s Rammstein revival, kteří byli na programu až jako poslední a to už bychom opravdu zmrzli. Druhá kapela, která nedorazí jsou Rybičky 48. Ty mají ještě v ten den nějaké koncerty, a proto po společné domluvě v Kuřimi nezahrají. Jako jméno poslední kapely se z reproduktorů ozvalo "Root". Z publika se na oplátku ozvalo: "si snad děláš p***l ne?". Bylo vidět, že značná část publika je zklamaná (včetně mě), ale toto rozhodnutí bylo také odůvodněno. Big Boss se svou smečkou hráli v Kuřimi už 5x, takže je pro dnešek vynecháme. Po této zprávě už přešel k tradičnímu uvádění kapel a pozval na podium Totální Nasazení! Punkáči ze Slanýho roztančili místní mírně cinklou mládež, u níž věřím, že byla plnoletá. Neříkám, že hudební projev kapely se mi nelíbil, ale hudebníci vypadali už taky trošku "jetě". Nicméně na odlehčení festivalu celkem dobré. Už během jejich vystoupení jsem pomalu ale jistě začal zjišťovat, co jsou zač následující X-Core. Slávek (hlavní pořadatel) mi prozradil, že je to metalcorová kapela ze Znojma. Ach jo, řekl jsem si, protože tyto žánry moc nemusím. I tak jsem však chtěl dát X-Core šanci. A udělal jsem dobře! Opravdu šlo o hodně agresivní hudbu a muzikanti z kapely při zpěvu vypadali jako kdyby nás chtěli zabít, ale ta obrovská energie, která z nich šla, byla neuvěřitelná. Textům jsem sice nerozuměl ani za mák, ale vůbec mi to nevadilo. Na této kapele se dalo bezvadně vyřádit. Show, kterou na podiu předváděli, bych přál vám všem. Věřím, že se s touto kapelou ještě někde potkám. Po perfektních X-Core však přišlo ochlazení. Na podium přiběhla kapela Witch Hammer! Už na první pohled mě trošku zarazilo jejich oblečení. Basák vypadal jako člen Judas Priest (což se k jejich hudbě hodilo asi nejvíce), zpěvák a kytarista zároveň byl oblečen jako kdyby se právě vrátil z trampské výpravy a druhý kytarista se jakoby zapomněl z přechozích X-Core. Nechtěl jsem však mít předsudky. Tentokrát se však můj strach potvrdil. Naprosto nečekané a neladící přechody mezi jednotlivými částmi písní, nerad to říkám, ale přímo otřesný zpěv Honzy Šotkovského. Uznejte sami, že třeba když se zpěvák začne smát uprostřed textu, není zrovna známka kvality. Aby toho nebylo málo, tak proslovy a pokusy o vtip zpěváka připadaly téměř všem naprosto trapné. Zřejmě si myslel, že čím více použije sprostých slov, tím víc se bude podobat velikánům z Manowaru. Abych však jen nekritizoval, docela se mi zamlouvala písnička "Fuck Me Tonight"! Což byl jeden z mála kladných zážitků této kapely. Další na řadě - Krleš. Heavíci s charismatickou Luckou Roubíčkovou v čele předvedli parádní nářez namíchaný z písniček z nového CD "Perunovo Requiem" a starších osvědčených songů. Během koncertu se na podium dostala i nafukovací panna, kterou dostal jeden z návštěvníků k narozeninách během konceru X-Core. Lucka si s touto nečekanou situací poradila bravurně. Ke konci jsme se dočkali i jednoho coveru Doro Pesch, ale bohužel ne mnou očekávané "Highway to Hell". I tak další parádní koncert. Jediné, co trošku kazilo celkový dojem, byla mírně přepísklá hlasitost zpěvačky. Ale i zvučit v takovéto zimě nebylo lehké. Jako další se dostal na řadu Miloš DODO Doležal! Na tohoto kytarového mága se těšila velká část publika, včetně pořadatelů. Hned na začátku se však DODO omluvil, že svoji vrcholnou skladbu (tou je podle něj "Horus") z technických důvodů nezahraje. Zároveň však potěšující zprávou bylo, že na přání pořadatele zahraje mnohem více starých pecek než je zvyklý. A to také dodržel. Hned jako první přišly "Zvony". Potom se během koncertu dostalo i na další pecky jako je "Sybila" nebo "Johanka". Mimo to zahrál DODO i pár věcí z jeho CD, kde hraje písně Jimiho Hendrixe. Na jednu z nich si pozval i svého patnáctiletého syna na basu. Mladý DODÍK (jako mu Miloš st. říkal) předvedl, že po otci zdědil spoustu talentu. Po odehrání Hendrixe si vystřihl na svou basu krátké sólo. Potom ještě zahrál jednu písničku s otcem a opět byl nahrazen starším a zkušenějším kolegou. Na závěr svého vystoupení DODO předvedl krátkou improvizaci a pomalu začal balit svoje Marshally. Podle původního plánu teď měli zahrát De Bill Heads, ale jejich koncert se prohodil s koncertem Axxis. Headliner tedy pomalu začal chystat svoje nádobíčko. V tu chvíli se v areálu pohybovalo okolo 600 lidí, takže žádná sláva. To však přítomným vůbec nevadilo a koncert legendy si užívali. Během koncertu došlo i na papírek s českými výrazy, který si někteří mohou pamatovat z vystoupení Axxis na MoRu 2007. Došlo i na pozvání dívky na podium, a ta doprovázela kapelu při jejich baladě. Avšak doprovod na tamburínu k písni "Touch the rainbow" už nezvládla, a tak jí přišla na pomoc další dívka, která si vedla lépe. Po této písni zpěvák Bernhard Weiß poděkoval oboum dívkám a pokračoval v setu. Po chvíli se už podruhé za den dostala na podiu nafukovací panna, kterou kapela po chvilce vrátila zpět. Potom pokračovala osvědčenýmy hity. Na konec si Axxis za pomoci publika střihli hit "Na, Na, Hey, Hey, Kiss Him Goodbye"! Myslím, že Německo opět nezklamalo a ukázalo nám skvělej speed metal. Po nich ještě měli hrát De Bill Heads, ale jestli skutečně na podium nastoupili netuším, protože už jsme byli na cestě domů.
Abych to teď všechno shrnul. V Kuřimi jsme zažili velmi chladný den, což se projevilo hlavně na počtu diváků. I tak se však předvedly skvělé kapely a věřím, že příští rok zase budeme moct v Kuřimi shlédnout nějakou parádní bandu!