Koncert / Second End / 6. 9. 2008, od 13.15 h. / Brno - Avion Shopping Park - IKEA


Ne že bych v pokoji neměl nábytek... ze švédské Ikey ovšem není. Přiznám se, že jsem byl v tomto obchodním domě snad jednou jedinkrát, a tak když jsem v sobotu čekal na polední autobus směr tento obchodní dům, musel jsem chvíli přemýšlet, zda mám za cílovou stanici komplex Avion Shopping Park, Olympii nebo něco úplně jiného. Naštěstí na autobusu byla Ikea napsaná, takže jsem nastoupil dobře, a kvalitně se v nastupujícím vedřisku pečící jsem vesele uháněl vstříc svému milovanému Second Endu.
 
Stihl jsem to výborně, kapela právě zvučila. Byla to samozřejmě velmi specifická akce, při příležitosti otevření zrekonstruované brněnské Ikey, obchodního domu otevřeného před deseti lety. Malé nízké pódiátko pod převislým patrem komplexu Ikea, těsně vedle parkoviště, za bílého dne, čili bez světel... ale možná tím spíš bylo tohle vystoupení naprosto unikátní, a koneckonců, správnou metalovou atmosféru dělá přece muzika. A že ta "secondendovská" šlape, a to parádně a pořádně, to vím naštěstí už několik let.

Chlapci mě o tom opět přesvědčili. Jejich set, sestavený drtivě z písní aktuálního alba Tváře, začal stejnojmennou peckou a pokračoval dalšími nářezy typu Jen se ptej, Nový den nebo jasnou hitovkou Za černou zdí, na niž skupina v současné době točí svůj druhý videoklip. Ten první byl na pecku Vše co mám z předchozího Proma 2006, která zazněla také a vyzněla velmi velmi dobře. A bylo se i na co dívat, např. na geniální fórek kytaristů Petra Ducháčka a Romana Švantnera, kteří si chvíli vzájemně, tak říkajíc křížem, hráli na kytary toho druhého (to se prostě musí vidět, proto prosím viz foto), anebo na tradiční skvostnou imidž basáka Radka Miklici, jehož "vlasový háv" je jak z čítanky pro metalové máničky. 

Zpěvák Stanislav Bořa Peřinka mezi skladbami vtipně promlouval rozličnými legráckami, včetně té slavné, jejíž informační hodnota je ovšem přinejmenším sporná :-), a sice že skupina pochází ze Spojených moravských emirátů (členové jsou totiž z Brna, Hodonína i od Znojma). Bylo vidět, že si skupina koncert užívá, stejně jako publikum, které se sice vzhledem k charakteru akce průběžně měnilo, ale pořád bylo.
 
V průběhu produkce ovšem nastal drobný technický zádrhel, totiž že bubeník Milan Velecký protrhl blánu, a jak Bořa správně upřesnil, blánu bubnu. Tedy, já jsem dřív taky bouchal, ale protrhnout blánu se mi nikdy nepodařilo... No, možná taky proto jsem nikdy nehrál ani v Titaniku, ani v Second Endu.

Po krátké pauze se pokračovalo úspěšně dále. Přiznám se, že už se přesně nepamatuji, které skladby byly před "blánou" a které po ní, ale celkově ještě zazněly např. Rány osudu, Bláznivý svět, 13. komnata či Stopy. Moje oblíbená Hra stínů se sice nekonala, ale když jsem to klukům v závěru "vyčítal", tak samozřejmě s láskou. Jak jinak, když nablízku byl bedlivý manažer Zdeněk Bařina... 

Hudebně to bylo vynikající, rovněž zvuk se vydařil, takže jediné, co mi na místě chybělo,  bylo občerstvení. Vevnitř se sice údajně prodával dvojitý párek za deset korun, ale o ten mi ani tolik nešlo, spíše bych ocenil cosi jako rozpuštěné chmelové šištice. Po dlouhé době to byl koncert, který jsem celý absolvoval bez jediného piva, ovšem na konci jsem měl v ústech lepidlo. Holt švédskými stoly koncertní prostor skutečně neoplýval, nábytek ze Švédska byl zkrátka asi jenom vevnitř.

Celkově jsem však ocenil, že na "druhém konci" Brna, než bydlím, duněla tak tvrdá muzika, jakou Second End hraje - člověk by při takové příležitosti čekal spíše nějaká pop rocková cvrlikátka. Myslím, že brněnská Ikea oslavila svých deset let, kteréžto výročí čeká Second End příští rok, velmi svižně, a pokud budou její tržby odsejpat tak jako riffy této kapely, myslím, že bude se svým rytmem spokojená.

Asi tak, jako jsem byl já spokojen s tím, že jedna z mých nejoblíbenějších band zahrála opět v Brně, a nezbývá než se těšit na fesťáček v Kuřimi v sobotu 20. září, kterej má Second End tu čest otevřít, tedy pozor, chlapci hrají již od 12 hodin! 

Second End na začátek? Proč ne. Když budou další kapely slabší, aspoň bude na co vzpomínat.